I v podzimních plískanicích s úsměvem

Babí léto je definitivně pryč a příroda se obléká do podzimních barev. Tohle období je pro hodně mých známých nepříjemné. Venku fučí vítr, z nebe padá déšť, ráno nás vítají mlhy nebo první mrazíky. Dny se zkracují a na některé z nás padají chmury. V práci většinou nastává frmol, vše se musí stihnout do konce roku. Pak přijdeme domů, téměř za tmy a ráno zase za šera vstávat. Těšíme se na víkend, ale když počasí nepřeje, často jsme ještě skleslejší. Dobře to znám, ale už to naštěstí umím vnímat i jinak. 


Druhá polovina lidí si podzim užívá. Jak jen to jde, vyráží do parků a lesů užít si nádherně zbarvených stromů, sbírají kaštany, žaludy a listí, ve větru chodí pouštět draky a na delší večery mají připravenu zásobu knih, filmů, svíček a dobrého pití.

Štěstí na papíře

Až poslední asi 4 roky patřím do druhé skupiny. Naučila jsem se prostě podzim si užívat. Pravda, letos je to o to lepší, že syn chodí, a brouzdání v listí nebo hraní si v kalužích je jeho oblíbená zábava. A já se díky němu vracím do dětských let. Taky nechodím mezi mnohdy naštvané kolegy do práce. Ale rozhodně vstávám za tmy, mám celej den frmol a na večerní knížku si udělám čas tak jednou týdně.

Protože vím, že ty horší dny přijdou (a u mě se budou střídat s těmi světlými až do jara), dělám si každý rok seznam svých šťastných chvil. Prostě si ještě koncem léta sednu a na papír po dobu nějakých 14 dnů zapisuji okamžiky, kdy se cítím opravdu šťastná. Tady je ten letošní.

Šťastná se cítím, když...

  • odcházím totálně utahaná a plná nových modřin z hodiny Pole dance, kde se mi podařilo zvládnout nový prvek
  • se mi poštěstí spát v noci víc, jak 2 hodiny v kuse
  • se můj muž v týdnu nečekaně utrhne z práce dřív a strávíme společné odpoledne
  • vidím jiskřičky radosti v očích mého syna a slyším ho se smát
  • se podívám na návštěvnost blogu a zjistím, že to tu fakt někdo čte
  • odcházím z naší komunitní zahrady s bedýnkou plnou vlastnoručně vypěstované zeleniny
  • se dítko uprostřed hry najednou zvedne, přijde mě obejmout nebo se pomazlit
  • se vyškrábu na nějaký vrchol, sednu si a jen tak několik desítek minut koukám do kraje
  • svítí sluníčko a můžu strávit většinu dne venku
  • prší, a já nemusím běžet zalévat
  • se naložím do horké vany, zavřu oči a můžu úplně vypnout
  • můžu vyrazit večer ven s kamarádkami, bez dětí
  • si uvědomím, že já i moje rodina jsme zdraví
  • v trávě najdu čtyřlístek
  • se mi podaří uvařit nebo upéct něco úplně nového
  • zvládnu odevzdat článek hodně před termínem
  • večer syn usne a já mám chvíli čas jen sama pro sebe
  • si večer v létě sednu na balkon, dám si dobré pití a píšu
  • se můžu cvalem prohánět na koňském hřbetě
  • zajdu na koncert oblíbené kapely
  • si uvědomím, že mám kolem sebe lidi, o které se mohu opřít

Výčet jistě není úplný, kdybych ještě přemýšlela, našla bych spoustu dalších situací. Ale i tohle stačí. Pak, když přijdou podzimní smutky, stačí jen sednout a seznam si přečíst. Většinou se už po pár vteřinách začnu usmívat a den vypadá zase veseleji. Tak co, zkusíte to taky? 

Žádné komentáře:

Okomentovat

My Instagram